Chcete mít doma malého šampiona? Možná je lepší chvíli počkat…
Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší. A pokud malý Péťa nebo Anička ukážou talent na fotbal, tenis nebo balet, přirozeně si říkáme: „Tady máme budoucího Messiho!“ Nebo možná „malou Serenu Williamsovou!“ A tak honem hledáme ten nejlepší klub, nejlepší trenéry a co nejvíce tréninkových hodin. Protože čím dřív začne, tím líp… nebo ne?
No, právě tady přichází na scénu raná specializace.Trénink zaměřený už od útlého věku jen na jeden sport. A to může být past. Možná se dítě opravdu stane hvězdou. Ale možná taky úplně přestane sport pro děti milovat, může mít zdravotní problémy nebo zjistí, že vlastně chtělo dělat něco úplně jiného.
Pojďme si říct, proč by se děti neměly specializovat na jeden sport příliš brzy.
1. Když trénink přestane být hrou
Pamatujete si, jak jste jako děti běhali venku? Jeden den jste kopali do míče, druhý den lezli po stromech a třetí den jezdili na kole? Tak přesně to je přirozený pohybový vývoj dítěte. Pokud ale pětileté dítě začne trénovat jen a pouze tenis šestkrát týdně, něco se z toho vytratí. Radost.
Děti se učí pohybem. Všestranným, pestrým, hravým. Pokud jsou uzavřeny jen do jedné sportovní „bubliny“, jejich tělo se naučí jednu sadu dovedností, ale zbytek stagnuje. Je to jako kdybyste se učili psát, ale jen jednu půlku abecedy. No zkuste pak napsat slohovku!
2. Tělo dítěte si řekne STAČILO
Dětské tělo není malá verze těla dospělého. Kosti, svaly, klouby… všechno se stále vyvíjí. Pokud dítě zatěžuje jen jednu část těla opakovaně a dlouhodobě, může to vést k přetížení, bolestem a dokonce ke zraněním.
Představte si desetiletého fotbalistu, který kope celý den jen pravou nohou. Po pár letech bude mít možná fantastickou střelu, ale taky rozdíl ve svalové síle mezi pravou a levou nohou jako mezi hokejistou a baletkou. A to je recept na bolesti zad, kyčlí a kolen. Tělesný vývoj dítěte potřebuje rovnováhu.
3. „A co když ho to přestane bavit?“
Děti jsou vrtkavé bytosti. Dnes milují karate, za týden chtějí být parkouristé a příští měsíc sní o tom, že budou hrát šachy (no dobře, to se nestává tak často). Pokud je ale dítě už od raného věku tlačeno do jednoho sportu, je velké riziko, že vyhoří.
Rodiče investují spoustu času, peněz a emocí do tréninků a očekávají, že dítě bude pokračovat. Jenže ono v deseti řekne: „Mně už to nebaví.“ A co teď? Po letech dřiny, soutěží a tréninků je těžké začít něco jiného od nuly. Když dítě od mala zkouší různé pohybové aktivity, lépe si uvědomí, co ho skutečně baví a má možnost volby.
4. Nejlepší sportovci nezačínali brzy… ale chytře
Možná vás překvapí, že spousta špičkových sportovců nezačala brzy jen s jedním sportem, ale prošla si širokým spektrem aktivit. Roger Federer hrál jako dítě i fotbal. Michael Jordan hrál baseball i americký fotbal. Usain Bolt? Ten běhal až ve starším věku a předtím hrál kriket!
Ti nejlepší sportovci měli širokou základnu pohybových dovedností, díky které pak v dospělosti mohli těžit z větší koordinace, síly i psychické odolnosti.
5. Co tedy dělat místo rané specializace?
- Nechte děti zkoušet různé sporty pro děti: běhání, skákání, lezení, plavání, míčové hry…
- Podporujte pohybovou pestrost: Dítě chce hrát fotbal? Super. Ale ať si k tomu zkusí třeba gymnastiku nebo kolo.
- Nesrovnávejte: Každé dítě se vyvíjí jinak. Není potřeba dohánět sousedovic malého tenistu.
- Důraz na prožitek: Sportovní kroužky pro děti mají být hlavně radost, ne drill. Výsledky přijdou, když je čas.
A na závěr: Šampionství se nepeče ve školce
Raná specializace může znít jako dobrý nápad, ale často vede k přetížení, zraněním a vyhoření. Mnohem lepší cestou je všestranný pohybový rozvoj dětí, který jim umožní najít si ten svůj sport přirozeně, bez nátlaku a s úsměvem.
Takže, pokud chcete, aby vaše dítě bylo úspěšné, nenuťte ho do jednoho sportu hned od školky. Dejte mu prostor zkoušet, objevovat a hlavně se bavit. Možná se nakonec rozhodne pro něco, co by vás vůbec nenapadlo. A možná v tom bude vážně dobré.